|
Blechy, blechy, blechy.......aneb, co s nimi
Zdroj:
S blechami se dozajista
u svého psa setká každý chovatel. Zablešeni jsou i psi i feny vybraných
chovů vzácných a drahých plemen, stejně jako obyčejní voříšci běhající
poslušně za svou paničkou po parku. Napadení blechami není nic
neobvyklého. Blecha nečiní ve výběru mezi svými budoucími hostiteli
žádných výjimek. Díky ne příliš dobré informovanosti o tomto problému mají
mnozí chovatelé, kteří na svém psovi blechu objeví, pocit "nečistoty" a
určitého "poklesku" v očích jiných pejskařů a kolegů chovatelů. Někteří
raději vymýšlejí různé krkolomné teorie o možném původci zablešení svého
svěřence a historie, "kterak pes k bleše přišel", bývají někdy velmi
pikantní. Pamatuji si na jednu tuzemskou přednášku předního britského
odborníka, jenž se problematikou kožních chorob u psů a koček celoživotně
zabývá a který měl u svých pacientů při zjišťování základních informací o
infestaci (napadení) blechami velmi krásnou a roztomilou fintu hodnou
britského gentlemana. "Nemá náhodou, madam, pejsek Vašich sousedů blechy?"
Po vyřčení této gentlemanské otázky se většinou dozvěděl vše, co
potřeboval od majitelů vědět, aniž by se k nim zachoval "britsky"
nezdvořile.
Blechy patří z hlediska zoologického zařazení mezi hmyz, to jest mezi
bezobratlé živočichy, kteří mají tělo rozdělené na tři části a mají tři
páry noh. Blechy se řadí mezi hmyz, který nemaje křídel, nemůže létat, ale
tvar jeho těla a silné končetiny mu dovolují velmi čilý pohyb v srsti.
Blechy patří mezi parazity napadající teplokrevné živočichy – hostitele,
na nichž jsou z hlediska své obživy naprosto závislí. Zablešení je problém
především zvířecí. Člověk bývá blechami napaden pouze výjmečně, a to
především v návaznosti na kontakt se zablešeným zvířetem. Lidská medicína
púlicosis (latinský medicínský termín pro zablešení člověka) nepovažuje
díky téměř neexistujícímu výskytu blech u lidí za velký problém. Lékařské
repetitorium (Avicenum, 1982) nemá ve svém
obsáhlém rejstříku heslo púlicosis vůbec uvedené. Nepříjemné je snad jen
bleší kousnutí. Na kůži poštípaného člověka se objeví typický svědivý či
pálivý zarudlý pupenec, který však za několik hodin samovolně mizí.
Citlivější lidé mohou na bleší poštípání zareagovat bouřlivější alergickou
reakcí kůže, podobně jako při kousnutí kterýmkoliv jiným bodavěsavým
hmyzem (např. komár). Nedisciplinovaní pacienti si další problém přivodí
nadměrným škrábáním a následným infekčním zánětem kůže svědivého místa.
V hmyzí živočišné říši existuje přes sto druhů blech. Pro domácí
masožravce (psy a kočky) má význam pouze několik málo jejich zástupců. Na
psech nejčastěji parazituje blecha kočičí (lat.Ctenocephalides
felis), blecha psí (lat.Ctenocephalides canis)
a blecha lidská (lat.Pulex irritans). Všchny
tyto druhy napadají i člověka. Paradoxně nacházíme u psů v daleko větší
míře blechu kočičí než blechu psí. Příležitostně parazitují na psech i
blecha králičí (lat. Spilopsyllus cuniculi),
blecha ježčí (lat.Cerathophyllus erinacei) a
blecha slepičí (lat.Ceratohyllus gallinae).
Životní cyklus blechy je naprosto přesně znám. Blecha prodělává při svém
vývoji tzv. dokonalou přeměnu. Znamená to, že vývoj jde postupně - od
nakladeného vajíčka přes kuklu až po dospělce. Kopulaci (páření) a
následné kladení vajíček stimuluje u blech napití se krve hostitele.
Samička vyprodukuje za vhodných podmínek během celého svého reprodukčního
života v několika rozmnožovacích cyklech až 500 vajíček. Jednorázově jich
dokáže naklást do srsti hostitele kolem 20. Bleší vajíčka nejsou lepivá,
takže volně vypadávají ze srsti a kontaminují okolní prostředí. V
závislosti na teplotě a vlhkosti okolí se během několika dní z vajíček
vylíhnou beznohé bělavé larvy, které lze vidět pouhým okem. Larvy nesají
krev hostitele, ale živí se organickými zbytky v srsti (odloupané šupinky
kůže, chlupy, zbytky trusu dospělých blech atd.). Larvální stadium trvá
(opět dle podmínek vnějšího prostředí) od 9 do 200 dní. Larva během této
doby roste a dvakrát se svléká. Nakonec se zakuklí a maximálně do 14 dnů
se z kukly vylíhne hnědočerveně zbarvená 2,5 mm velká dospělá blecha.
Samičky jsou vždy větší než samečci. Stadium kukly je zajímavé tím, že
larva může v jakési hibernaci (lat. zimní spánek) přežívat několik měsíců
až jeden rok, přičemž zakuklená larva často i přezimuje a dospělec se
vylíhne za příznivých klimatických podmínek až v dalším roce na jaře. Za
optimálních podmínek trvá doba od nakladení vajíčka do vylíhnutí dospělé
blechy ( v závislosti na druhu) od 11 do 18 dní. Běžně je tento vývojový
cyklus dlouhý 4 až 5 týdnů. Během roku tedy proběhne cyklů několik a
vznikne více generací blech. Dospělá blecha žije průměrně půl roku, dokáže
hladovět až 3 měsíce a vyhladovělá může přežít i rok. Žije-li pes trvale
venku v kotci či výběhu, jsou možnosti jeho napadení blechami omezeny
klimatickými změnami našeho zeměpisného pásma. Optimální pro množení blech
je období jaro-podzim. Ovšem díky tomu, že většina psů je chována v našich
podmínkách trvale doma v bytě nebo rodinném domku, životní prostředí pro
vývoj blech je takřka ideální. Teplota i vlhkost se prakticky nemění,
blecha má trvalý a neomezený přísun potravy (krev), prostor bytu je velmi
obtížně asanovatelný, majitelé mnohdy ani netuší, že jejich pes je
zablešen, a blešky se utěšeně množí.
Dospělá blecha je vybavena bodavým a savým ústrojím, pomocí kterého
perforuje kůži hostitele a z nalezené nabodnuté drobné kapiláry (cévky)
saje krev. Krev je jedinou potravou dospělé blechy. Blecha má velmi
objemný žaludek, který se může několikanásobně zvětšit a pojmout velké
množství krve - potravy "do zásoby". Zažívací ústrojí blechy dokáže využít
z nasáté krve jen malé procento a většinu vyloučí ve formě drobných
výkalů. Trus blech vypadá jako zrnka máku a je u psa důležitým
diagnostickým znakem zablešení.
V literatuře se uvádí a praxe to potvrzuje, že až 80% psích kožních
problémů je primárně zapříčiněno zablešením. Po kousnutí blechy nejen, že
zůstává na kůži bolestivé místo po vpichu, ale do krve psa se spolu s
blešími slinami dostanou i tzv. hapteny, což jsou nekompletní antigeny
(látky schopné vyvolat v organismu imunitní odpověď). Mechanismus reakce
mezi těmito látkami, následná rekce těla, tvorba protilátek, vznik reakce
přecitlivělosti atd. je velmi složitá a především ryze odborná
problematika, jejíž odborná prezentace překračuje praktický rámec tohoto
článku. Při infestaci blechami dochází při každém kousnutí parazita k
trvalému vplavování haptenů do krve hostitele. Po čase, což mohou být
řádově měsíce až léta, nejčastěji však mezi 3. a 5. rokem věku psa, se v
jeho organismu vyvine reakce přecitlivělosti těla na tyto cizorodé látky.
Stav se postupně zhoršuje a stává se pro zvíře velkou zdravotní
nepříjemností. Zcela výjimečně může u psa dojít
k postupnému vyléčení tím, že si organismus krok za krokem na bleší
hapteny "přivykne"a stane se vůči ním imunní. V žádném případě nesmí
majitel s touto opravdu vzácnou možností počítat. Organismus psa, který
začne být postupně na kousance a na hapteny bleších slin přecitlivělý,
reaguje tvorbou silně svědivých a mokvavých ložisek v kůži. Kůže svědí,
zvíře se začíná drbat, objevují se zarudlá místa pokrytá strupy a slepenci
chlupů, pod nimiž se pokožka paří, produkuje se zvýšené množství mazu a
vlivem neustálého drbání, lízání a vykusování zhrubne a ztluští. Postižená
místa pelichají. Kůže takto nemocného zvířete ztrácí svou přirozenou
obranyschopnost a dojde k vážným změnám v křehkém biosystému na pokožce.
Na kůži se začnou do té doby přirozeně a s tělem v symbióze žijící
bakterie, plísně a případně možní parazité (svrab, trudníkovitost)
nekontrolovaně množit, pokožka se jim neumí bránit a dochází k tzv.
sekundární (druhotné) infekci kůže. Vzniká začarovaný kruh, který chovatel
ještě podporuje nevhodnými a dráždivými koupelemi drbajícího se zvířete,
pofidérními antiparazitárními prostředky či svou naprostou neznalostí,
resp. ignorancí. Prvotní typické příznaky pro zablešení se skryjí v
nepřehledné škále projevů dalších kožních nemocí. Léčení bývá k
nespokojenosti chovatele a ku neprospěchu zvířete zdlouhavé, drahé a
mnohdy bez úspěchu. Domnělým viníkem se stává veterinární lékař. Typickým
místem lokalizace kožních změn při zablešení je pruh prořídlé srsti se
zarudlou kůží, táhnoucí se od kořene ocasu podél páteře k hlavě. Množství
a vzhled kožních změn není přímo úměrné počtu parazitů na zvířeti.
Postižení kůže závisí spíše na stupni přecitlivělosti psa vůči množství
haptenů v bleších slinách. Teoreticky stačí i jedno bleší kousnutí, aby u
vnímavého jedince vyvolalo ošklivé pruritické (svědivé) kožní změny.
Pozorný chovatel nikdy nenechá problém tak daleko dojít. Jsou ovšem
situace - např. pes na prázdninách u babičky, pes v hotelu, nechtěný pobyt
zaběhnutého mazlíčka v útulku, psí tábor atd., kdy i ten nejopatrnější
majitel "ujede". Jak tedy správně postupovat ? Odlišujme stav
běžného napadení blechami a stav
rozvinutého kožního onemocnění, byť primárně
blechami způsobený. Druhá možnost jednoznačně patří do kompetence
veterinární ordinace a ze zkušenosti mohu říci, že majitel samostatně doma
nikdy takto nemocné zvíře úspěšně nevyléčí. Při běžné infestaci psa
blechami (bez rozvinutých svědivých kožních změn) jde strategie úspěšného
a rychlého vyléčení vždy ve čtyřech krocích:
- jasná diagnostika napadení zvířete blechami
- likvidace všech dospělých parazitů, jejich vajíček a larev na zvířeti
- sanace prostředí, kde je zablešený pes chován
- důsledná a dlouhodobá ochrana zvířete před opětovným napadením blechami
Toto schema jest jediné možné. Jednotlivé kroky je nutno postupně všechny
provést a žádnou fázi "protibleší války" nevynechat. Správný postup v
jednotlivých krocích je následující:
Zjistit, zda je zvíře zablešené, je poměrně jednoduché. Buď při pečlivém
probírání kožichu "proti srsti" narazíme na živé, velmi rychle se v srsti
pohybující blechy, nebo v chlupech hledáme bleší trus, tedy výše
popisovaná "maková zrna". Nejvíce blech "bydlí" v srsti na zádech a hlavě
v místech, kde se zvíře nemůže snadno drbat a vykusovat. Při podezření na
nález blešího trusu použijeme kousek navlhčené buničité vaty (tzn.
toaletní papír, papírový kapesníček atd.), "maková zrnka" na něj položíme
a prstem rozetřeme. Jelikož trus blech obsahuje velké množství nestrávené
sražené krve hostitele, začne se v případě blešího trusu na bílé mokré
vatě kolem zrnka tvořit hnědočervené zbarvení ze zbytků krevního barviva
nasáté krve. Tento jednoduchý pokus je jednoznačným důkazem zablešení. Pro
získání bleších exkrementů (trusu) používáme v ordinaci k důkladnému
vyčesání srsti přímo na mokrou buničitou vatu malý hustý hřebínek -
všiváček. Zde musím připomenout jeden velmi rozšířený a nešvar. Drbající
se pes nemusí automaticky znamenat zablešený
pes, jak si mnozí chovatelé myslí. Bezmyšlenkovité okamžité vykoupání
zvířete v čemkoliv co je po ruce a je určeno k likvidaci blech, není na
místě. Nevhodná koupel či několik po sobě následujících koupelí může více
pokazit než vylepšit. V případě, že nechytíme v kožichu psa dospělou
blechu nebo přítomnost parazitů neprokážeme "papírkovým testem", je lepší
drbající se zvíře předvést na prohlídku do veterinární ordinace, která má
další specializované metody diagnostiky. Průkaz alergického zánětu kůže
jako reakci na bleší kousnutí provádíme např. nitrokožním injekčním
testem. Mnohdy se velmi rychle zjistí, že pes trpící úpornou svědivostí
kůže není zablešen, ale tento stav je zapříčiněn např. hormonálně, jinými
parazity, nevhodnou stravou atd. Antibleší koupele jsou zde naprosto
zbytečné.
Rychle zlikvidovat dospělé parazity a jejich vývojová stadia na zvířeti
lze koupelí, zásypem nebo postřikem. Přehled vhodných prostředků je v
tabulce na konci článku (pokračování). Osobně dávám u dospělých zvířat
přednost koupeli v naředěném preparátu Taktic® či Ektodex®, v dobách
předrevolučních se s velkým úspěchem používal preparát Fenoform® forte, na
který starší generace veterinárních lékařů nedá dopustit. U štěňat
jednoznačně preferuji (ověřeno dlouhodobou klinickou zkušeností) výrobky
řady Frontline®, Bolfo® šampon a Bolfo® pudr. Protibleší obojky nejsou pro
rychlou, účinnou a okamžitou likvidaci parazitů
na zvířeti vhodné. Pro problematický způsob optimálního dávkování
nepoužívám u štěňat ke stejnému účelu i tlakové a mechanické spraye s
vyjímkou výrobku Frontline®. Z celkového srovnání vycházejícího pouze z
údajů poskytovaných samotnými výrobci jsou pro mláďata do 3 měsíců věku
všechny aplikace řady Frontline® jediným (garantováno výrobcem)
bezrizikově použitelným preparátem. Řadu Bolfo® lze (denní klinickou praxí
ověřeno) taktéž v této kategorii s úspěchem a bez obav použít, ale výrobce
to v příbalových letácích výslovně neuvádí. Rozhodnutí je vždy na
chovateli, eventuelně na veterinárním lékaři. Pro štěňata starší 3 měsíců
je volba dalších vhodných preparátů širší (viz tabulka). Totéž platí i o
březích a kojících fenách, zvířatech starých a nemocných. Pro dospělé a
zdravé psy je škála preparátů velmi pestrá. Záleží na vlastní zkušenosti
chovatele či na doporučení, který prostředek zvolí. Vždy však musíme v
příbalovém letáku (návodu) k výrobku bedlivě prostudovat věková, zdravotní
a jiná omezení (tzv. kontraindikace) pro jeho použitelnost. Neví-li si
chovatel rady a má-li sebemenší pochyby o vhodnosti aplikace toho či onoho
antiparazitárního preparátu, není i takto "zbytečný" dotaz rozhodně
obtěžováním veterináře. Se zablešením souvisí i další méně známý
parazitární problém. Dospělá blecha bývá (ne vždy) mezihostitelem
vývojového stadia tasemnice psí (lat.Dipilidium
caninum) a u psa, pozře-li při vykusování srsti takto nakaženou
blechu, se později vyvine dospělá tasemnice, která zvíře dále zdravotně
trápí. Při infestaci psa blechami by měl majitel vždy s veterinárním
lékařem konzultovat vhodnost a možnosti odčervení. Odčervovací tablety
jsou v prodeji ve velmi širokém výběru. Většinou se podávají jednorázově a
cena za jednu tabletu pro 10 kg váhy psa nepřekračuje 40,-Kč.
Sanace (ozdravění) resp. likvidace dospělých blech, kukel a vajíček
z prostředí, kde pes žije, je naprosto nezbytnou součástí "protibleší
války". Lze jí provést chemicky, tzn. cestou přímé likvidace parazitů a
jejich vývojových stádií, postřikem nebo vytřením prostředí vhodným
preparátem. S úspěchem používáme Bolfo Plus® spray, naředěné roztoky
Takticu®, Neostomosanu®, Neocidolu® a horkou vodu. Další, byť zdlouhavou
cestou, je podávání tablet Program® přímo zvířeti. Účinná chemická látka
Programu® tablet (lufenuron) se dostane do krevního oběhu psa, blecha,
která se této krve napije, naklade sice vajíčka, ale z nich se již žádné
živé larvy nevylíhnou. Přeruší se tím vývojový cyklus blech a podávají-li
se Program® tablety dlouhodobě (6 měsíců), blechy v zamořeném prostředí
bytu či kotce "vymřou pro přeslici i po meči". Jedná se tedy o preparát,
který funguje jako růstový regulátor. Použití Program® tablet v žádném
případě nelikviduje okamžitě živé blechy na zvířeti a nedokáže tím
zabránit eventuelnímu vzniku svědivých kožních změn a následných
zdravotních komplikací! Tato medikace má význam jako prevence množení
dalších blech v prostředí a vhodný doplněk další léčby. Sanaci prostor je
nemožné s úspěchem provést použitím např. Sava, Domestosu, mycích saponů a
dalších domácích čistících prostředků. Boj proti blechám a jejich zárodkům
se musí vést specielními k tomu určenými chemickými prostředky, které
parazity skutečně zabíjejí. K úspěšnému ozdravění prostředí a prevenci
patří i časté luxování a praní povlaků psích pelíšků a důsledná okamžitá
antiparazitární očista po návratu z dovolených, z psích hotelů, útulků a
někdy i chovatelských akcí.
V dlouhodobé strategii ochrany proti blechám jednoznačně vedou kvalitní
antibleší obojky Bolfo®, Preventic® a Kiltix®, celý program Frontline®,
Tiguvon® a Defendog®. Během měsíce dubna 98 přijde na trh i naprosto nový
preparát pod komerčním názvem Advetage®. Bližší údaje o všech uvádí
připojená přehledná tabulka. Méně známou, ale velmi moderní aplikační
formou jsou tzv. spot on (Frontline®, Tiguvon® a Adventage®). Jedná se o
malé pipety (trubičky), které se jednorázově, vždy vázány na konkrétní
váhovou kategorii, vyprázdní psovi mezi chlupy na kůži kohoutku. Velmi
zjednodušeně řečeno dojde poté k efektu "kaňky na pijáku" a účinná
chemikálie se sama rozvrství po celém těle psa. Po zhruba 48 hodinách lze
zvíře běžně koupat (může i zmoknout) aniž by se účinek látky výrazně
snížil. Výhodou spot on aplikace je rychlost, 100% využití obsahu
preparátu a pohodlnost použití např. u neklidných a agresivních zvířat.
Ve strategii protibleší války platí několik
zlatých pravidel:
- neexistuje nejlepší preparát, existují však velmi
špatné výrobky
- požádat o radu u veterinárního lékaře se vždy vyplatí
- kupovat zásadně značkové výrobky od renomovaných firem a nešetřit, cena
je přímo úměrná kvalitě
- doba účinku uvedená na značkových preparátech platí pouze při správném
způsobu použití
- respektovat doporučení výrobce, po jaké době výrobek vyměnit či provést
další aplikaci
Autor:
MVDr.
Michal Čáp
Veterinární klinika
Kolmá 12
190 00Praha 9
tel.: +420 284810471
fax: +420 284817271
e-mail:
info@veterina-info.cz
www:
www.vetkolma.cz
|