|
Nejčastějšími onemocněními kůže s alergickým základem u
psů jsou atopická dermatitis (AD) a přecitlivělost na bleší pokousání (FBH).
Za příčinu atopické dermatitidy je považována alergická reakce na
vzdušné alergeny, jako je prach z domácích roztočů a různé pyly, zatímco
alergenem u FBH je protein, obsažený v bleších slinách.
Patomechanismus onemocnění
Atopická dermatitida má mnoho shodných charakteristik s podobným
onemocněním u lidí, jako je rodinná charakteristika výskytu, nástup v
raném věku, chronická svědivost a morfologie kožních změn typicky
umístěná v oblasti natahovačů a ohybačů končetin. Reakce na kožní test u
tohoto onemocnění je okamžitá. U člověka i psa byly u atopické
dermatitidy pozorovány změny buněčně zprostředkované imunity. Navíc,
sérové koncentrace pro alergii specifických IgE a některých typů IgG (imunoglobulinů)
jsou u psa i člověka zvýšené. U člověka je syntéza IgE řízena hlavně
dvěma cytokiny, produkovanými T lymfocity. Většina kůži infiltrujících
lymfocitů a pro alergii typických lymfocitů v periferní krvi má
cytokinový profil typický pro Th2 podskupinu. U přecitlivělosti na bleší
pokousání není imunologické zázemí tak detailně známé. Podle kožních
testů se rychlá reakce objevuje přibližně u 50 % psů s FBH a opožděná
reakce u 15 procent. Oba typy reakcí vykazuje 30 - 45 % psů.
Všeobecné informace
Atopie psů je druhé nejčastější alergické kožní onemocnění u psů. Výskyt
tohoto onemocnění ve psí populaci není přesně znám, ale odhaduje se v
rozmezí 3 - 15 %. Atopické onemocnění se může objevit u jakéhokoli
plemene i jakéhokoli jedince, ale vzhledem ke genetickým predispozicím
je u některých plemen pozorováno častěji. V osmdesátých letech byla v
Evropě tato predispozice pozorována u německých ovčáků, pudlů a boxerů.
Současné publikace uvádějí plemennou predispozici labradorů, west
highland white teriérů a boxerů v Anglii, bulteriérů, čaů, west highland
white teriérů a boxerů v Německu, labradorů, tervuerenů,
 pyrenejských
ovčáků, všech plemen setrů a foxteriérů v jižní části Francie,
labradorů, zlatých retrívrů, německých ovčáků, west highland white
teriérů v Holandsku, west highland white teriérů, boxerů, foxteriérů,
německých ovčáků, labradorů, zlatých retrívrů a kernteriérů ve Švédsku.
Detailní anamnéza je jediným a nejdůležitějším faktorem v diagnostice a
léčbě atopie. Poskytuje zásadní informace o tom, zda symptomy pacienta
jsou alergického původu a pokud ano, co může být vyvolávajícím
alergenem. Trvání problému, věk při nástupu problému, průběh onemocnění,
jeho sezónnost, informace o sourozencích, vzhled a šíření příznaků a
reakce pacienta na provedenou léčbu jsou důležitými body k diskusi s
majitelem zvířete. Dotazy by se měly zaměřit také na přítomnost jiných
zvířat, dietetický režim, venkovní i domácí životní prostředí, místo ke
spánku, prevenci zevních parazitů a předešlé léčby a jejich účinnost.
Tyto informace lze obdržet v průběhu vyšetření. Pomocí jsou zaznamenaná
majitelova pozorování v chronologickém pořádku. U 70 % psů jsou první
příznaky pozorovány před dosažením tří let věku. Přecitlivělost na bleší
pokousání je nejčastějším alergickým onemocněním u psů . Přestože nástup
onemocnění může být pozorován v jakémkoli věku, nejčastěji se první
příznaky objevují mezi 1 a 3 roky stáří. Němečtí ovčáci, bouviéři a
zlatí retrívři mohou být predisponovaní, ale běžně onemocní kterékoli
plemeno včetně kříženců. Bylo prokázáno, že u jedinců trvale zablešených
již od raného věku je reakce na bleší pokousání pozdější, a v některých
případech jsou projevy alergie méně závažné. Celkový přístup k
diagnostice je obdobný jako u atopické dermatitis.
Diagnostická kritéria
Psům s pruritem alergického původu je vždy přisuzována atopická
dermatitis, pokud dochází k rozlízání končetin a oděrkám na nose a
hlavě. Pokud není pozorován vznik prvotních kožních příznaků, může to
být způsobeno tím, že kožní změny jsou sekundárně vzniklé rozškrábáním v
důsledku svědivosti. Vznik povrchového hnisavého zánětu kůže a
kvasinkových infekcí je prokazatelně vyšší u psů s rychlou reakcí na
kožní test, než u psů s klinickými příznaky a negativním kožním testem.
Až 80 % atopiků trpí zánětem zevního zvukovodu a u 45 % psů je to
prvotní problém, kvůli kterému jsou přivedeni k ošetření. Diagnostická
kritéria je v současnosti nutno upravit v tomto směru. Za základní
příznaky jsou v současnosti považovány svědivost zahrnující tvářovou
oblast a končetiny, podráždění kůže v oblasti ohybače paty a natahovače
zápěstí, chronická či chronicky se opakující dermatitida, individuální
či rodinná anamnéza atopie, plemenná predispozice. Nástup symptomů mezi
1. až 3. rokem věku, povrchový hnisavý zánět kůže, oboustranný zánět
spojivek a zevního zvukovodu, kožní infekce Malassezia pachydermatis,
okamžitá odpověď na kožní test na vzdušné alergeny a zvýšená hladina IgG
a specifických IgE. Klinické projevy přecitlivělosti na bleší pokousání
jsou pozorovány hlavně jako pupínkovité změny spolu s
šupinatostrupovitým zánětem kůže v oblasti bederně křížové, břišní a na
zadních končetinách. U středního až těžkého průběhu mohou strupy
dominovat klinickému obrazu. Sekundární hnisavý zánět kůže není častý.
Postižení jiných částí těla jako jsou axilly či oboustranný zánět
zvukovodu se objevuje u dlouho neléčených případů. K testování se
používají buď kožní testy nebo serologické vyšetření krve.
Léčba
Klinická léčba atopické dermatitidy by v základu měla vycházet z
předpokladu, že pacient nebude nadále vystaven působení alergenu. Ve
skutečnosti jsou taková opatření obvykle zklamáním, protože zabírají
mnoho času, jsou drahá a efekt je omezený. Nejčastěji je zjištěna
citlivost na více alergenů. Kromě odstranění alergenu je používána
léková terapie s cílem odstranit svědivost a zánět. Obvykle je používán
prednison, prednisolon, antihistaminika a esenciální mastné kyseliny.
Experimentálně s pozitivním efektem byly vyzkoušeny také pentoxyphyllin
a cyclosporin A. Efektivní je též imunitní léčba na bázi hyposenzifikace
podle intradermálních či serologických testů a jejich kombinaci. U
přecitlivělosti na bleší pokousání se léčba soustředí na odstranění
blech a jejich zárodečných stadií. Současně je nutno provést obdobná
opatření u ostatních zvířat, žijících ve stejné domácnosti, a řešit
problém kontaktu se zvířaty žijícími v okolí či možném kontaktu. Vhodná
terapie řeší likvidaci dospělých parazitů adulticidy v kombinaci s
růstovými inhibitory hmyzu. Obvykle je též nutno použít léčiva na bázi
prednisonu. Uvažuje se též o možnosti vakcinace proti proteinu z bleších
slin.
|
